← Zpět na hlavní stránku

← Zpět na předchozí stránku

TERAPIE PRIMÁRNÍCH REFLEXŮ

Vše je podřízené reflexům

Reflex, ať už podmíněný, či nepodmíněný je základním stavebním prvkem veškerého pohybu. Je to právě kvalita reflexu, která určuje, zda motorický (pohybový) vývoj dítěte bude zralý, či nezralý.

Zapomeňte na šířený mýtus o budování HSSP/CORE

HSSP, neboli hluboký stabilizační systém páteře má v rehabilitaci jistě své podstatné místo. Avšak vězte, že kvalita HSSP je až výsledkem zralosti NERVOVÉ SOUSATVY. Kvalitu HSSP, nebo změnu stereotypu pohybu, tedy nezískáte posílením HSSP, ale prací s reflexy. Toto platí jak u dítěte do 1. roku života, tak i ve všech ostatních letech až do stáří. Teprve na takto zastabilizovaných základech, můžete budovat hluboké svalstvo použitím komplexních pohybových aktivit. Nezpracované přetrvávající reflexy jsou také důvodem, proč jeden vrcholový sportovec má tzv. pohybové nadání a skvělé výsledky a druhý, ač trénuje zcela stejně a poctivě, nedosahuje stejných úspěchů ani zdánlivé lehkosti provedení.

Pojďme si teď ale říci, co to vlastně ty primární reflexy jsou

Zjednodušeně by se dalo říci, že se jedná o životně důležité reflexy novorozence, sloužící k jeho přežití. Pro letmou orientaci můžeme vyjmenovat například reflex sací, úchopový, plantární, hledací atd. Je jich celá řada a když přijde správný čas, tyto reflexy postupně mizí a jsou nahrazeny vývojově vyššími reflexy, kterým říkáme posturální. Díky těm pak človíček získává motorickou dovednost.

Potud by to bylo všechno fajn KDYBY...

...kdyby opravdu primární reflexy vymizely tak jak mají. Co se stane, když tyto reflexy nevymizí a stále přetrvávají? Kromě toho, že se jim začne právem říkat PŘETRVÁVAJÍCÍ ;-) se jedná o docela závažný problém. "HOUSTONE, MÁME PROBLÉM!". No, snad to nebude tak zlé, když už teď víme jak to řešit.

Co se tedy děje, když primární reflexy přetrvávají?

Především se pak nemohou správně rozvíjet právě ty reflexy posturální, což má za následek, že se dítě nemůže optimálně vyvíjet a můžou se projevit vývojové odchylky pohybové, smyslové, koordinační a vývojově zpožděné.

Jak se to projevuje v životní praxi?

U dítěte je to patrné buď na nesprávných pohybových vzorcích, různých dysfunkcích nebo na poruše chování. Kdyby z toho člověk vyrostl, bylo by to dobré, ale to se bohužel většinou neděje. V praxi života je to tak, že tyto přetrvávající primární reflexy zasahují i do dějů dospělého jedince právě proto, že stále nevyhasly. Pojďme se tedy podívat co se děje u dítěte a co u dospělého, když tyto reflexy stále promlouvají aniž si to přejeme.

U dítěte

Nezralý vývoj pohybových vzorců dle ontogenetického vývoje dítěte do 1. roku života, nezralé zapojení HSSP a nedostatečná svalová opora trupu. Špatná krátkodobá paměť a koncentrace. Snadno rozptýlený, neklidný. Má problémy zůstat sedět, když je to potřeba, potíže s čekáním. Nadměrně mluví, je těžké si hrát tiše. Tendence přerušovat a neposlouchat, když na něj mluví dospělý, tendence mlžit odpovědi. Hádavý, vzdorovitý, obviňující ostatní z chyb. Vybíravý jedlík. Špatná sebeorganizace. Špatná jemná a hrubá motorika. Noční pomočování nad 5 let. Přecitlivělost – na lehký dotek, látky, etikety atd. Problémy s matematikou, určováním času. Problémy se sluchem. Ekzémy, vyrážky, migréna, astma. Vztek po škole. Nedostatek důvěry. Obtížnost dát myšlenky na papír. Nechuť ke změnám nebo překvapením, špatná přizpůsobivost.

Je toho dost že? Tak se pojďme podívat na dospělého

Brzy získané bolesti pohybového aparátu, především v oblasti páteře. Nervozita nebo úzkost. Bolesti dolní části zad. Špatná paměť. Snadno se rozčílí nebo zraní, rychle se rozpláče. Potřeba vrátit se k věcem, abyste se ujistili, že byly provedeny správně. Nerozhodný. Pocity beznaděje z budoucnosti. Potíže se soustředěním, snadno se rozptyluje. Slova nebo myšlenky, které nemůžete vypustit ze své mysli. Tendence prokrastinovat a nedokončovat úkoly. Pocit nedocenění, že se o vás ostatní dostatečně nezajímají nebo dostatečně neoceňují věci, které děláte. Zajímá vás, co si o vás ostatní myslí. Pocit neklidu a neschopnost klidně sedět. Pocit méněcennosti, nedostatečnosti. Bolest nebo citlivost ve svalech. Sklon k přejídání. Syndrom dráždivého tračníku. Impulsy k rozbíjení věcí. Nedostatek energie, pocit slabosti. Myšlenky na sebevraždu. Nechuť chodit do společnosti, zejména ve skupině. Tendence ocitnout se ve vzrušených diskusích nebo hádkách. Pocit bezcennosti. Cítit se sám i ve společnosti ostatních. Nejistota, pochybnosti o sobě.

Vypadá to, že dospělý je na tom snad ještě hůře, že?

Naštěstí jsou i tyto problémy dobře řešitelné. Terapie primárních reflexů je tělesné cvičení zaměřené na utlumení přetrvávajících primárních reflexů. Každý z nás, alespoň jeden nebo dva takovéto reflexy máme a vůbec netušíme, že stojí právě za tím, proč jisté věci nedokážeme stále opakovaně v sobě překonat. Zveme vás na kurz nebo terapii primárních reflexů. Zažijete si, jak se jednoduchým, ale velice efektivním způsobem můžete zbavit negativních projevů vašeho těla na které jste dlouho hledali odpovědi.

Kdo vás tímto kurzem nebo terapiemi bude provázet? Napište nám!

Pište na e-mail: unirehapp@gmail.com

A pokud byste si rádi přečetli něco více, můžete zde

Většina z nás byla svědkem palmárního úchopu novorozence (Palmární reflex), kdy lehký dotek v dlani miminka, sevře ručičku v pěst. V období 6. měsíce po narození dítěte, by měl být již dávno ukončený, a měl by již být rozvinutý klešťový úchop (předmět je držen mezi palcem a ukazováčkem). Ale co když je Palmární reflex neovlivněný? Může to vést k špatné schopnosti držet tužku nebo k špatné manuální zručnosti (dyspraxie). Tyto reflexy jsou řízeny z nejprimitivnější oblasti mozku (mozkový kmen) a působí nedobrovolně a proto je nemůžeme ovládat vůlí.

Přetrvávající primární reflexy - se objevují jak u dětí, tak i u dospělých lidí. Je to stav, kdy si kvůli dědičnosti nebo nějaké formě traumatu během těhotenství, porodu, po porodu či raného dětství, zachováváme některé primární reflexy, které mají negativní vliv na schopnosti fungovat ve světě, schopnosti se učit, komunikovat s okolím a v psychosociální sféře. Má to hluboký psychologický dopad na fyzickou i emocionální rovnováhu a zralost jedince. Také se můžou primární reflexy v době dospělosti znovu vrátit, např. traumatickým poraněním CNS nebo degenerativním onemocněním - Roztroušená skleróza nebo Alzheimerova choroba. Přetrvávající primární reflexy a nerozvinuté posturální reflexy negativně ovlivňují činnost CNS tzn., dítě se NEMŮŽE normálně vyvíjet a můžou způsobit pohybové, smyslové, koordinace oko-ruka a vývojové zpoždění. Je důležité si uvědomit, že přetrvávající reflexy neovlivňují inteligenci, ale spíše omezuje schopnost těla efektivně vykonávat každodenní život. To zahrnuje sociální interakci a emoční rozvoj.

Většina z nás má minimálně jeden přetrvávající primární reflex, s kterým si umíme v dospělosti převážně v životě poradit. Pokud ale přetrvává několik těchto reflexů, můžou být příčinou poruch, které s námi prochází po celý život a nevíme, odkud se tyto příčiny berou. Např. symptomy přetrvávajících primárních reflexů jsou u poruchy učení, ADHD, ADD nesoustředěnost, nepozornost (přetrvávající Moro reflex). To můžeme díky této terapii ovlivnit a pomoci ukončit toto nezralé působení reflexů na náš organizmus.

Jaké druhy reflexů existují ve vývoji jedince?

Reflexy - Intrauterinní, Primární, Přechodové, Posturální.

Čím jsou pro nás důležité, kdy se objevují a kdy zanikají?

1. Intrauterinní reflex (fetální) - v angličtině "fear paralyse reflex". Tento reflex je již přítomen v necelém 6. nebo 7. týdnu po početí dítěte a měl by být zaniknut také ještě v děloze. Reflex miminko chrání před škodlivým podnětem, tzn. že pokaždé, když se ho něco dotkne (např. stěna děložní), tak se schoulí do klubíčka. Je to obranná reakce. I když je to méně časté, že tento reflex v děloze nezanikne, může u dětí ale i dospělých přetrvávat.

2. Primární reflexy (primitivní) - Primární reflexy se různě vyvíjejí také již v děloze a měly by být plně rozvinuté již při porodu donošeného miminka. Tyto reflexy napomáhají miminku během porodu - porodními cestami. U dětí, které byly porozeny císařským řezem, primární reflexy přetrvávají o trochu častěji, než při klasickém porodu. Reflexy pomáhají dítěti i po narození - jsou důležité pro přežití, protože novorozenec nemá plně vyvinutý Centrální Nervový Systém (CNS) - (bolest, změny teploty, k zabezpečení základních potřeb, při orientaci nebo zvykání si na nové prostředí). Primární reflexy jsou řízené nižší úrovní mozku tj. mozkový kmen. Většina primárních reflexů vymizí během prvních měsíců života dítěte a jejich přetrvávání či úplná absence poukazují na možný abnormální vývoj mozkových funkcí. Uzráním Centrálního Nervového Systému (CNS) primární reflexy vyhasínají. Při správném vývoji dítěte jsou primární reflexy nahrazeny posturálními reflexy v prvních letech života dítěte. Při degenerativních onemocnění (např. Alzheimerova choroba, nebo Roztroušená skleróza), je možné, že se primární reflexy znovu objeví, jelikož vyšší úroveň mozku se poškodí a přebere úlohu nižší úroveň mozku.

3. Přechodné reflexy - Jsou to reflexy, které nejsou přítomny při porodu. Začínají se objevovat po porodu, ale NEJSOU přítomny po celý život - tzn. během života zanikají. Jsou to tzv. překlenovací reflexy mezi primárními a posturálními. Tyto reflexy jsou řízené mezimozkem (diencephalon) a pomáhají začít čelit gravitaci. Zlepšují svalový tonus a pohybově-rovnovážné dovednosti dítěte. Mají za úkol ukončovat primární reflexy - zejména tonický labyrintový reflex.

4. Posturální reflexy - Posturální reflexy vycházejí z ukončených primitivních a přechodných reflexů. Jsou řízeny již vyšší oblastí mozku (mozková kůra) - jinde střední mozek a mozeček. Měly by být přítomny již před prvním rokem dítěte a rozvíjí se až do tří a půl let. Tyto reflexy mají být zachovány po celý život. Pokud posturální reflexy nejsou přítomny, je to známkou, že CNS je nezralý.